Typy pozemkových úprav.
Problematika pozemkových úprav je popsána v zákoně č. 139/2002 Sb.,
o pozemkových úpravách, ve znění pozdějších předpisů a v prováděcí
vyhlášce č. 545/2002 Sb.
Dle těchto právních ustanovení se pozemkové úpravy dělí na dvě základní formy:
Každá z forem slouží jinému účelu a mají podstatný vliv na náležitosti zpracování pozemkových úprav, jejich rozsah, finanční náročnost, způsob řízení a rozhodování.
Jednoduchá pozemková úprava:
Jednoduché pozemkové úpravy zpravidla řeší pouze určitou menší lokalitu
a jedná se tedy o účelové řešení s omezeným rozsahem. Zahajují se
nejčastěji za účelem vyřešení pouze některých hospodářských potřeb
(například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo
určitých ekologických potřeb v krajině (například lokální protierozní
nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat
jen části katastrálního území (např. v důsledku stavební činnosti).
Dalším z případů, kdy lze Jednoduchou pozemkovou úpravu využít, je
upřesnění nebo rekonstrukce přídělů půdy přidělených dle příslušných
právních předpisů. Řízení a projekční práce v rámci JPÚ jsou
oproti KPÚ zjednodušené a probíhají kratší dobu.
Komplexní pozemková úprava:
Tato forma už ze svého názvu vyjadřuje, že se jedná o řešení komplexní a nikoliv jednoúčelové. Zpravidla řeší celé katastrální území vyjma
zastavěných nebo zastavitelných částí obce a větších lesních celků.
Komplexní pozemkové úpravy ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu
prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí
a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se
vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření. V těchto
souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související
věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního
prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství
a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav
slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad
pro územní plánování.